Je krásné, když se stále člověk může spolehnout na kvalitu svého učitele. Mě jeden z těch mých
nezklamal nikdy. Když jsem se studenty 3.G uvažoval o návštěvě této impozantní výstavy (jelikož baroko
právě probíráme) mohl jsem tušit, že za tím bude stát on, Prof. PhDr. Vít Vlnas, PhD., muž s nímž jsem
spjat již od svého studia dějin na vysoké škole, a kterého považuji za našeho největšího odborníka na
baroko, a to jak po stránce historické, tak i kunsthistorické.
Tento slavný historik, učitel a kurátor mnoha výstav u nás i v zahraničí se opět vyznamenal, a vtáhl do
této epochy i některé studenty našeho gymnázia, od nichž bych to nečekal. Opravdu za mnou chodili již v
průběhu výstavy a s okouzlením mi sdělovali, jak to na ně působí, a chtěli si upřímně povídat o tom, co
vidí. Asi nečekali takovou impozantnost. Zpočátku jsem některé podezříval, že se mě jen snaží obměkčit,
aby mě vzápětí požádali o zkrácení čekání na „propouštěcí hodinu“ z muzea. Ale nebylo to tak.
Kolega Papoušek, který zde byl s námi též, dával případným zájemcům další výtvarné „rozhřešení“. Oba
jsme si jakožto zkušení oganizátoři výstav na naší škole pochvalně pomláskávali nad uměleckou čistotou
a lehkostí s jakou je výstava udělána. No paráda. Jednou vidět, je lepší než stokrát slyšet. Bonusem bylo,
že si mohli někteří zájemci z naší školy v rámci zlevněné vstupenky prohlédnout další expozice
Národního muzea, kterých je opravdu mnoho v obou budovách propojených podzemním tunelem.
Tunelem, který je magický sám o sobě obklopený špalírem odpočívajících sedících studentů, opírajících
se o obrovské projekce. A já jsem opět pocítil naději, že to na té cestě mladých lidí za poznáním nebude
tak zlé......
PhDr. Jaroslav Palas