V pondělí 2. března 2026 navštívili naši maturanti (žáci 4. G) spolu se svým učitelem dějepisu a moderních dějin PhDr. Jaroslavem Palasem budovu „Archivu bezpečnostních složek“ v Braníku, který je spojen jak s totalitou nacistickou, tak i komunistickou. Jedná se o tradiční exkurzi k moderním dějinám, kterou je možné uskutečnit především díky osobním kontaktům učitele Palase, který zde kdysi pracoval, jakožto historik na oddělení tzv. Třetího odboje, kde jsou zpracovávána stanoviska k uznání účastníků Třetího odboje.
Zde se nás i tentokrát ujala jako vždy sympatická vedoucí pracovnice (bývalá spolužačka Dr. Palase z dob vysokoškolských studií), Mgr. Xenie Penížková, která je vedoucí celého oddělení místních fondů. V druhé části exkurze se nás potom ujal mladý archivář Bc. Jan Geier. Jako vždy pro nás bylo připraveno mnoho zajímavého. Ve velké zasedací místnosti byli žáci seznámeni nejprve s prací a funkcí tohoto specifického archivu. Poté návštěvníci zhlédli velmi zajímavé originální materiály z provenience STB, a vyslechli řadu neuvěřitelných tragických i tragikomických příběhů, které provázely život v jinak politicky dosti smutném období našich dějin, v letech 1948 – 1989. Ti nejbystřejší žáci uměli zařadit informace i do širšího světového geopolitického kontextu Studené války, což jsem jakožto učitel kvitoval s povděkem. Populární činností byla možnost si na velkém plátně vyhledat konkrétní zájmovou osobu, která byla v hledáčku Státní bezpečnosti, z důvodu jisté společenské exponovanosti, což žáci využili, a vyhledali si některé celebrity 60. až 80. let, či své příbuzné a známé. Druhou novinkou byla potom produkce dokumentu, který připravila organizace Paměť národa, a který se zabývá jistou porevoluční reflexí několika důstojníků Stb, kteří byli ochotni vystoupit tzv. „na kameru“.
Součástí návštěvy byla i určitá beseda (diskuse) nad konkrétními texty, vypovídajícími o komunistické perzekuci. Dojemné příběhy a některé velmi působivé fotografie, týkající se některých osudů vyvolaly řadu emocí a dotazů. Žáci také pochopili, že interpretace pramenů je velmi zodpovědná věc, a že není možné v dnešním zrychleném světě například šmahem vyhodnotit nějakou informaci (např. někoho negativně hodnotit bez dostatečného ověření zdroje, apod.)
Skvělým „agentským“ zážitkem byla pro žáky možnost vyzkoušet si čtečku mikrofiší, což myslím dalo žákům na chvíli možnost se stylizovat do jakési „zpravodajské“ nálady v 70. letech. Čtečka těchto zmenšených záběrů se běžně nepoužívá. Bylo to nesmírně zajímavé a dobrodružné.
Archiv v první řadě pomáhá badatelům, žákům i laické veřejnosti při pátrání po osudech lidí z nedávné minulosti, spojené s komunistickým, ale i nacistickým režimem, což vede k zlepšování povědomí o těchto obdobích našich moderních dějin. Tato informace žáky velmi zaujala, neboť někteří nepředpokládali, že by i jim samotným bylo umožněno, samostatně bádat např. po svých předcích. Z dalších úkolů, které archiv vykonává, žáky asi nejvýrazněji zaujalo Oddělení třetího odboje, které svou činnosti přispívá k vypořádávání se společnosti se svou komunistickou minulostí (podíli se na vypracovávání stanovisek k jednotlivým žadatelům. Kteří usilují o uznání statutu Účastník třetího odboje.
Na závěr měli žáci možnost shlédnout restaurátorskou „laboratoř“, kde procházejí některé archiválie určitým odborným postupem rekonstrukce či oprav. Jednalo se, stejně jako v ostatních případech, o velmi působivé a trochu tajemné pracoviště.
Exkurze splnila svůj účel a myslím, že rozšířila žákům další obzory jejich poznání o světě historického bádání kolem nás.
PhDr. Jaroslav Palas