Zde se nás opět ujala sympatická vedoucí pracovnice (bývalá spolužačka Dr. Palase z dob vysokoškolských studií), Mgr. Xenie Penížková, která je vedoucí celého oddělení místních fondů. Bylo pro nás opět připraveno mnoho zajímavého. V zasedací místnosti byli žáci seznámeni nejprve s prací a funkcí tohoto specifického archivu. Poté návštěvníci zhlédli velmi zajímavé originální materiály z provenience STB, a vyslechli řadu neuvěřitelných tragických i tragikomických příběhů, které provázely život v jinak politicky dosti smutném období našich dějin, v letech 1948 – 1989. Ti nejbystřejší žáci uměli zařadit informace i do širšího světového geopolitického kontextu Studené války, což jsem jakožto učitel kvitoval s povděkem. Populární činností byla možnost si na velkém plátně vyhledat konkrétní zájmovou osobu, která byla v hledáčku Státní bezpečnosti, z důvodu jisté společenské exponovanosti, což žáci využili, a vyhledali si některé celebrity 60. až 80. let, či své příbuzné a známé.
Zpestřením našeho putování po tajemných chodbách (kde bych spíše čekal, že se někdo může ztratit, než zdvojit) a sklepeních archivu, byla přítomnost bratra (dvojčete) našeho milého maturanta Michala Sedláka, který byl nejen velice zvídavým návštěvníkem, ale i skvělým historikem - amatérem, kterého Michal vzal s sebou na tuto exkurzi, a udělal dobře, protože pan bratr, ač student ČVUT, byl naprosto famózní chlapík (občas jsem nevěděl, kdo je kdo), který to tam společně s Matoušem Padyáskem (žákem 3. ročníku) pozvedl o několik levelů výše.
Novinkou byla určitá kopie výslechové místnosti Stb, kterou místní zaměstnanci vytvořili v prostorách depozitáře. Bylo to velmi autentické prostředí, které jsme též využili k fotografování.
Ve zdigittalizovaných materiálech velmi zajímavé texty, provázené prezentací na projektoru. Dále jsme byli seznámeni s činnosti archivu a jeho specifickým postavením mezi ostatními archivy.
Součástí návštěvy byla i určitá beseda (diskuse) nad konkrétními texty, vypovídajícími o komunistické perzekuci. Dojemné příběhy a některé velmi působivé fotografie, týkající se některých osudů vyvolaly řadu emocí a dotazů. Žáci také pochopili, že interpretace pramenů je velmi zodpovědná věc, a že není možné v dnešním zrychleném světě například šmahem vyhodnotit nějakou informaci (např. někoho negativně hodnotit bez dostatečného ověření zdroje, apod.).