GBČ

Vyučující vede žáka k tomu, aby dokázal pro komunikaci v různých sociálních a stylově funkčních kontextech volit vhodné a přiměřené jazykové prostředky a aby jeho písemný projev byl pravopisně korektní. Ve výuce stylistiky (především v charakteristice, úvaze, eseji a v útvarech publicistického stylu) motivuje a učí žáka, aby dokázal zaujímat a samostatně formulovat svá názorová stanoviska. Klade důraz na samostatnou domácí práci žáků se zadanými studijními materiály. Využívá sociální sítě a jiná média k demonstraci různých jazykových prostředků. Zadává mluvní cvičení na aktuální témata z oblasti společenských věd, politiky atp., a tím formuje argumentační schopnosti žáků a jejich slovní projev.

Vyučující aplikuje ve výuce metodu STORYLINE - s využitím literárního narativu /žáci se na základě prožitku identifikují s literárními postavami a jejich dilematy, „vchází“ do textu a jsou jím proměňováni/ učitel vtahuje žáky do reálných problémů reálného života a učí je hledat jejich skutečná řešení. Tato metoda vyučování -  postavená na konstruktivistickém přístupu - využívá prvky dramatu a prožitku k tomu, aby si žáci lépe uvědomili společenské role, postoje a hodnoty, aby si vyzkoušely jednání a komunikaci s ostatními a aby se učili samostatně rozhodovat. Žáci se tak osamostatňují ve svém úsudku, učí se odpovědnosti za své jednání a získávají nikoliv fiktivní, ale reálnou životní zkušenost. Učitelova role spočívá v navození tématu a usměrňování práce žáků. Vyučující klade důraz na výchovu ke čtení a následnou jazykově a myšlenkově kultivovanou reflexi čtenářské zkušenosti. Rozvíjí u žáků schopnost textové analýzy, kritického čtení a odkrývání souvislostí. Pěstuje respekt k různým variantám interpretace literárního díla. Na základě vhodně volených literárních ukázek demonstruje žákům propojení historického kontextu s literaturou. Při demonstraci spisovatelského „rukopisu“ vybírá texty, jejichž četba a analýza rozvíjí kreativní myšlení žáků.

Učitel:

Vybírá a využívá pro efektivní učení nejvhodnější metody, způsoby a strategie, podněcuje v žácích potřebu dalšího studia a celoživotního učení.
Klade žákům otázky, žáci odpovědi společně zpracovávají a hledají co nejlepší způsob vyjádření odpovědi.
Učí žáky vnímat chyby ve vyjadřování a opravovat je. Pomáhá jim hledat správné odpovědi a z možných řešení vybrat to nejvhodnější a nenechat se odradit případným nezdarem a vytrvale hledat konečné řešení problému.
Konzultuje názory všech studentů, učí je vhodně argumentovat, kontroluje vhodnost použití výrazů a řečových obratů. Vede žáky k umění naslouchat promluvám druhých lidí (v daném jazyce), porozumět jim, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuse, vhodnou argumentací obhájit svůj názor.

Učitel:
- vede žáky k samostatné práci s odborným textem, který žák vlastními slovy interpretuje,
- předkládá žákům texty různé obtížnosti, se kterými se učí pracovat
- vede žáky k reflexi vlastního ústního projevu
- učí žáky naslouchat svým spolužákům a vnímat jejich ústní projev
- pomáhá žákům hledat správné odpovědi a z možných řešení vybrat to nejvhodnější
- rozvíjí u žáků komunikační dovednosti za pomoci nejrůznějších pedagogických postupů
- používá odborné termíny v cizím jazyce

Předměty Francouzský jazyk a Konverzace ve francouzském jazyce se zaměřují jak na teoretické znalosti, tak na praktické využití jazyka. Cílem je nejen získání znalosti gramatiky, ale i seznámení se s tradicí i současnou kulturou ve Francii.

Náplní hodin je vše od poslechu po psaní a mluvení ve francouzštině, často zábavnou formou, využitím různých her, kvízů, filmů a hudby.

Hodiny nabízí žákům možnost rozšířit kulturní obzor a získat výhodu v pracovní sféře, kde je znalost pouze anglického jazyka už samozřejmostí.

Mým osobním cílem je v první řadě, aby žák neměl strach z vyjadřování v cizím jazyce a aby si každý odnesl ze školy základy, které mu umožní praktické využití a další zdokonalování.

Učitelka vede žáky:

- k pochopení jiných kultur a úctě k nim
- k pochopení základů evropské kultury
   a vzdělanosti
- k poznání souvislostí mezi humanitními vědami
- k poznání souvislostí mezi
  indoevropskými jazyky, především
  románskými a k poznání
  etymologických souvislostí
- rozvíjí u žáků kultivovaný stylistický
   projev
- gramatické a logické myšlení
 - hodnotovou orientaci
   v konfrontaci s antickou kulturou,
   filozofií, náboženstvím a hodnotami
   - všeobecný kulturní přehled

Učitel si klade za cíl formovat názory žáka na umění, vést ho k recepci i interpretaci uměleckých děl a k pochopení uměleckého procesu v jeho celistvosti a uměleckých oborů v jejich vzájemných vazbách a přesazích. Výuka předmětu probíhá metodou založenou na prezentaci dějin umění vyprávěných příběhem 21. století. Interpretace starého umění prostřednictvím nového, je pro studenta, dnešní generace, žijícího ve složitém multimediálním světě, lépe pochopitelná. 

Součástí teoretického vzdělávání v oblasti umění a kultury je i samostatná tvůrčí činnost studentů, která vede žáka k uvědomělému užívání vizuálně obrazných prostředků na úrovni smyslových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostní a sociální.

Učitel se zaměřuje hlavně na oblast grafického softwaru a grafických aplikací. Jeho cílem je předat souhrn teoretických vědomostí a praktických zkušeností, který vytváří pro absolventy předmětu dostatečně širokou základnu pro další studium. Předmět propojuje ve svém obsahu umění a kulturu, informatiku a dějepis.

Výuka dějepisu není vedena klasickým chronologickým výkladem, ale probíhá souběžně s výukou moderních dějin. V předmětu Dějepis se žáci seznamují s dějinami od pravěku do1.světové války. Dějiny od 1.světové války do současnosti jsou vyučovány v předmětu Moderní dějiny. Tato netradiční koncepce si klade za cíl formovat názory žáka na minulost, které by měl umět aplikovat v současnosti a měly by mu pomoci s chápáním současné politické, ekonomické, hospodářské, sociální a kulturní situace na planetě Zemi.

Učitel si klade za cíl:
- rozvíjet u žáků zájem o minulost, současnost i budoucnost
- vést žáky k pochopení historických faktů a souvislostí
- pomáhá žákům s formování jejich názorů na danou historickou problematiku
- citlivým způsobem formovat u žáků mravní hodnoty, které jim mají pomoci v jejich budoucím fungování v moderním globalizovaném světě
- vést žáky ke kritickému myšlení a učit je kriticky hodnotit prameny a informace
- pomáhat žákům orientovat se v národní historii v propojení s obecnými dějinami
- pomáhat žákům v orientaci v mezinárodní politice, organizacích a světě
- vést žáky k samostatnosti, především v užívání moderních informačních technologií
- pomáhat žákům formovat jejich názory na moderní historické události
- učit žáky hledat historické paralely v jednotlivých etapách moderních dějin

Cílem učitele je:
- rozvíjet u žáků zájem o zeměpis jako o vědu, která je součástí dění kolem nás
- vést žáky k pochopení geografických závislostí a souvislostí
- koordinovat názory žáků na různé geografické jevy ve společnosti
- pomáhat žákům v orientaci v mezinárodní politice, organizacích a ve světě
- vést žáky ke kritickému myšlení
- radit žákům ve výběru vhodných geografických informací z celé řady zdrojů
- vést žáky k samostatnosti při tvorbě vlastních prací vytvářených za pomoci moderních informačních technologií a prezentování těchto prací před třídou v souvislosti s vhodnými jazykovými prostředky.

Výuka politologie si klade za cíl formovat názory žáka na současné politické dění s ohledem na historickou zkušenost a také na případnou prognostickou a komparativní činnost. Tyto vědomosti, dovednosti a postoje by mu měly pomoci s chápáním současné politické, ekonomické, hospodářské, sociální situace.

Učitel:
- vede žáky k občanské zodpovědnosti a aktivitě
- rozvíjí u žáků zájem o minulost, současnosti budoucnost v souvislosti s politickým děním
- vede žáky k pochopení historických a současných faktů a souvislostí
- pomáhá žákům s formování jejich názorů na danou politickou problematiku citlivým způsobem formuje u žáků mravní hodnoty, které mají pomoci žákovi v jeho budoucím fungování v moderním společnosti
-  pomáhá žákům orientovat se v národní politice v propojení s obecnými politickými vztahy a problémy
- dbá na rozvoj jazykové kultury žáků s důrazem na smysluplné vyjadřování svého názoru a napomáhá k rozvoji správné argumentace
- učí žáky kriticky hodnotit prameny a informace zprostředkované převážně médii

Obsahem předmětu Filozofie jsou Dějiny evropského filosofického myšlení od starověku do současnosti koncipované v širokém smyslu jako dějiny myšlení obecně (tj. včetně přesahů do oblasti dějin vědy, teologie, teorie jazyka, práva, psychologie atd.) a v jejich rámci pak vylíčení hlavních přístupů k nejdůležitějším tématům filosofického tázání.  Výuka předmětu Filosofie je zařazena do vzdělávání odpovídajícímu zaměření gymnázia - Studia Humaniora a liší se především důrazem na praktický rozbor filosofické interpretace jednotlivých období a tím i hlubším propojováním kontextuálního chápání světa a jeho řádu v závislosti na osvojených vědomostí a dovedností ostatních věd vyučovaných na gymnáziu. Současně s výukou dějin filosofie se žáci postupně seznamují i s dopady jednotlivých filosofických přístupů na kulturní, sociální, hospodářský a obecný současný i minulý život člověka.

Vzdělávací obsah předmětu se propojuje především s předmětem Ekonomie, Politologie. Předmět Právo učí žáky reflektovat společenskou skutečnost. Posiluje respekt k základním principům demokracie a připravuje žáky na zapojení se do občanského života demokratické společnosti. V hodinách je věnována pozornost
aktuálnímu společenskému dění v České republice i v zahraničí.
 Učitel:
- učí žáky reflektovat společenskou skutečnost a aplikovat poznatky do současnosti
- rozvíjí myšlenkové operace, dovednosti a vědomí vlastní identity žáka 
- vede je k přebírání odpovědnosti za rozhodnutí, k asertivnímu uplatňování práv a k toleranci
- pomáhá žákům s formováním jejich názorů na danou problematiku.

V hodinách je věnována pozornost aktuálnímu společenskému dění v České republice i v zahraničí. Předmět umožňuje zpracovávat získané informace v širším myšlenkovém systému, vzájemně je propojovat a využívat v praktickém životě.

Učitel:
- učí žáky reflektovat společenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení každodenních
  problémů a aplikovat poznatky do současnosti
- posiluje respekt k základním principům demokracie a připravuje žáky na zapojení do občanského
  života v demokratické společnosti
- vede žáky k přebírání odpovědnosti za rozhodnutí k uplatňování práv a toleranci
- pomáhá žákům v orientaci v národní i světové ekonomice
- svým širokým rozsahem poznatků podporuje všestranný vývoj osobností žáků

Cílem předmětu je seznámit žáky se základními otázkami sociologie a sociální a kulturní antropologie. Sociologický rámec se opírá především o metodologii a historii sociologie a klasická témata současné sociologie (socializace, stratifikace, společenské skupiny, sociální kontrola, gender, typologii společenských problémů – gender, subkultury, deviace, extrémismus…). V druhé části předmětu, tedy v Antropologii, je kladen důraz na uvedení do problematiky sociální a kulturní antropologie. Rámec předmětu je sestaven tak, aby si student k hlavním tématům (člověk, kultura, krajina, náboženství) osvojil především interpretační schopnost a schopnost aplikovat jak filosofický úsudek, tak praktické výzkumné metody. Vzdělávací obsah předmětu se propojuje především s předmětem: psychologie, dějepis, filosofie, literatura, zeměpis a informační technologie.
Cílem učitele je: - rozvíjet u žáků zájem o význam společnosti a kultury ve vztahu k němu samotnému- vést žáky k pochopení historických faktů a souvislostí důležitých pro formování společnosti - pomáhat žákům s formování jejich názorů na danou společenskou problematiku, pomáhat žákům orientovat se v jednotlivých kulturních tradicích a zvyklostech nejen národních, ale i světových.

Předmět Psychologie je vyučován především jako vědní obor a cílem je seznámit studenty s podstatou lidské psychiky, psychologií každodenního života, společenským chováním, duševní hygienou, společenskou podstatou člověka, sociální strukturou společnosti, sociálními fenomény a procesy, vztahy mezi lidmi a formami soužití i se základy vědeckého uvažování a naučit žáky orientovat se v přemíře informací, které přináší doba post-faktická.

Cíle učitele je:

- seznámit žáky s efektivními strategiemi a metodami učení 

- naučit žáky propojovat poznatky z různých oblastí do komplexních celků

- vést žáky k sebehodnocení – určení svých slabých a silných stránek a jejich vhodnému využití v dalším rozvoji

- formovat u žáků mravní hodnoty, které mají přispět k plnohodnotnému a zodpovědnému životu

- usilovat o samostatné myšlení žáků, o rozvoj jejich názorů a schopnosti svůj názor adekvátně formulovat  a obhájit, ale i přijmout názor odlišný

Důraz je kladen na pochopení základních poznatků o chemických prvcích a jejich sloučeninách, o podmíněnosti vlastností chemických látek jejich složením a strukturou, o zákonitostech průběhu chemických reakcí. Žák je veden k tomu, aby na základě experimentu formuloval závěry a dokázal je písemně nebo ústně interpretovat. Chemie je úzce spojena s environmentální výchovou, vede ke globálnímu myšlení, zejména v oblastech využívání přírodních zdrojů nebo řešení ekologických problémů. Během studia si žáci uvědomují, že chemie nachází uplatnění v nejrůznějších oborech lidské činnosti, a že s chemickými procesy se setkávají stále při objevování zákonitostí živé i neživé přírody. Součástí výuky je předvádění jednoduchých experimentů a demonstrací pracovníky VŠCHT v rámci ,,Hodin moderní chemie“.

Předmět Biologie umožňuje žákům poznávat přírodu jako systém, ukazuje aplikace přírodovědných poznatků v praxi. Žáci získávají představu o podstatě života, o jeho rozmanitosti, seznamují se se základy evoluce a biologického systému. Učitelem jsou vedeni ke schopnosti specifikovat základní formy živé a neživé přírody, seznámení se se zástupci důležitých skupin botanického i zoologického systému, k poznání stavby a funkce jednotlivých orgánových soustav lidského těla, orientaci v základních aspektech ekologie a uvědomění si naléhavosti ochrany životního prostředí. Do výuky jsou zařazovány exkurze a přednášky v rámci projektů Planeta Země 3000 a Svět kolem nás.

V rámci předmětu je integrována část vzdělávací oblasti Výchova ke zdraví, jejíž druhá část byla dána do předmětu biologie/ekologie. Tělesná výchova má za úkol rozvíjet v žácích vztah k jejich tělu, rozvíjet pohybové kompetence          a naučit žáky ovládat různé gymnastické, atletické a herní dovednosti. V rámci předmětu se žáci učí základním dovednostem v oblasti první pomoci. Žáci mohou během studia absolvovat lyžařský výcvik, a to jak na území našeho státu, tak v zahraničí – Alpy atp.
Učitel:
- motivuje žáky k tomu, aby sami rozvíjeli své tělesné kompetence a zdatnost
- učí žáky bezpečnostním pravidlům, která se pojí s tělesnou výchovou
- zapojuje žáky do environmentálních aktivit, které nabízí instituce tomu určené

Základním cílem ekologického semináře je vést žáky k životu podle principů trvale udržitelného rozvoje - pochopení souvislostí a složitostí vztahů člověka a životního prostředí, k osvojení si odpovědnosti za jednání a přístup jedince i celé společnosti k životnímu prostředí. V rámci aktivit v semináři jsou žáci vedeni k aktivní účasti na jeho ochraně.  Naučí se způsobům a možnostem využívání životního prostředí tak, aby nebyly porušeny přírodní souvislosti a ohroženy ani podmínky života, ani zdroje lidských potřeb. Formou přednášek, workshopů, badatelsky orientovanou výukou v terénu a účastí v ekologických projektech si žáci osvojí schopnost citlivě vnímat zákonitosti přírody a poznávat podmínky života, strukturu a funkci ekosystémů i celé biosféry

Předmět je koncipován jako povinně volitelný a jeho náplní je prohloubit znalosti a dovednosti v předmětu francouzský jazyk.  Je určen žákům všech ročníků gymnázia, kteří mají hlubší zájem o francouzský jazyk, francouzskou kulturu nebo chtějí zdokonalit své komunikační dovednosti v tomto jazyce. Výuka bude probíhat ve francouzštině s podporou zvukového a video materiálu. Cílem semináře je seznámit žáky s reáliemi frankofonních zemí s důrazem zvláště na literaturu a malířství, vzhledem k zájmům žáků a zaměření gymnázia. Rozvíjena bude také komunikační stránka jazyka s tematickým zaměřením na každodenní život. Používané materiály budou přizpůsobeny úrovni A2/B1. Přestože autentické dokumenty někdy přesahuji úroveň znalostí žáků, záměrem vyučujícího je také zvýšit dovednost čtení s porozuměním a rozšíření slovní zásoby.

Seminář je určen studentům všech 4 ročníků se zájmem o psychologii, studentům uvažujícím o vysokoškolském studiu psychologie a studentům, kteří chtějí maturovat ze Základů společenských věd – Elementa Humaniora. Seminář navazuje a rozšiřuje poznatky z předmětu Psychologie, vyučovaném v prvním a druhém ročníku. Zároveň je však srozumitelný i pro studenty, kteří tento předmět ještě neabsolvovali v plném rozsahu (tedy i pro studenty prvního a druhého ročníku). Cílem je věnovat se aktuálním tématům, zajímavostem z oblasti psychologie a tématům doplňujícím výuku psychologie. Nedílnou součástí semináře jsou i psychologické hry a testy, které slouží k hlubšímu sebepoznání.

Předmět je určen zájemcům, kteří chtějí poznat nejvýznamnější místa a památky Prahy. Cílem je prohloubit znalosti z historie, architektury, sochařství, výtvarného umění a literatury formou průvodcovství po významných památkových oblastech. Součástí průvodcovských prohlídek je i samostatná průvodcovská zkouška žáků (dvě za celý školní rok). Žáci po absolvování mohou uspět i u přijímacích zkoušek na vysoké či vyšší odborné školy uměleckého směru, příp. cestovního ruchu.

Předmět je určen všem ročníkům i maturantům jako povinně volitelný předmět ze základů tvůrčího psaní, scenáristiky, dramaturgie, mediální výchovy potažmo českého jazyka. Doporučuje se všem, kteří chtějí studovat VŠ humanitního nebo uměleckého zaměření. Cílem je prohloubit znalosti z oblasti Tvůrčího psaní, Mediální výchovy a Mediální gramotnosti. Důraz bude kladem především na praktickou část výuky.

Výtvarná praktika jsou obsahově koncipována k prohloubení řemeslných kvalit studentů především v oblasti kresby, malby. V těchto tradičních výtvarných technikách se studenti učí aktuálně vyjadřovat k problémům dnešní doby. Jasné vymezení témat pro zpracování jim jsou předložena v power-pointových prezentacích současného výtvarného zadání, které je osnovou, jenž je vede k výslednému výtvarnému artefaktu. Předmět je taktéž určen studentům, kteří mají zájem o nové alternativní přístupy ve výtvarném umění. Výtvarná praktika jsou předmětem, kde se student naučí přemýšlet jiným způsobem nad běžnými tématy dnešní doby a dokáže se vyjádřit v novém druhu výtvarného kódu.